Dobrodružství pokračuje (lvl 8-10)

4. února 2011 v 18:35 | Fomalhaut |  WoW trochu jinak
Čekalo mě úžasné překvapení - asi polovina věcí se prodala, takže jsem rázem byla bohatší o 34g! Mohla jsem se naučit rybaření i vaření - ale zařekla jsem se, že budu vařit jen z ryb, které nachytám. Nikdy nebudu kupovat od nikoho maso, protože to pochází ze zabitých zvířat. Takže budu v podstatě jíst velmi dietně.
prvni jidlo
Jako třeba tady - jím své první uvařené jídlo. Chleba.

Také jsem si konečně nakoupila pyrotechniku a pořádně oslavila slavnosti Měsíce. Poslední dva starší, které jsem včera navštívila, mě příjemně překvapili - poslali mi raketky štěstí, které mi přidávají 250 zdraví, což se při mých dobrodružstvích velice hodí.
A když jsem byla v tom nakupování, pořídila jsem si i jeden batoh, abych měla kam dávat plody své práce, a povedlo se mi sehnat vestu a plášť za slušnou cenu. Tady jsou:
prvni gear
Vypadám celkem dobře, ne? Ta zbraň, co mám na zádech, je rybářský prut.

Učednice Mirveda, kterou jsem měla za úkol najít, mi řekla, že mám posbírat hrudky země, která byla infikovaná nemrtvými. Když jsem jí vzorky donesla, najednou se kolem nás vyrojila spousta nemrtvých a zaútočila na Mirvedu. Bohužel jsem jí nemohla pomoci, a tak ubohá Mirveda navždy opustila tento svět, aniž by se z učednice stihla stát něčím víc...
Při plnění jejího úkolu jsem dostala lvl 8 a mohla jsem si obléknout rukavice a novou vestu, které jsem si předtím koupila a schovala na tuhle příležitost. Oba kousky výbavy mi zvyšují mrštnost, se kterou se uhýbám nepřátelům.
agility gear
Povedlo se mi koupit jeden batoh na sbírání kytek, má 12 míst, což je velká úspora místa. Ještě musím sehnat podobný pro rudy. A pak už jsem šla odevzdat věci na večírek a slavit - za dobře splněný úkol jsem totiž na ten večírek dostala pozvánku. Bylo to moc pěkné, spousta pití i jídla a já pro jednou nezkoumala, z čeho je to vyrobené. Prostě jsem se bavila.

Učednice Loralthalis mě pověřila hned dvěma úkoly: měla jsem deaktivovat krystaly a najít správce Duskwither Spire, který nestihl utéci před invazí nepřátel. Při plnění prvního úkolu mi opět pomohlo štěstí - tentýž úkol plnil i jiný dobrodruh, který před mým příchodem stihl zabít všechny nepřátele, hlídkující kolem krystalů. Měla jsem tedy dost snadný úkol. Nedaleko jednoho z krystalů jsem našla knihu, ze které se vyklubal deník magistra Duskwithera. Bylo popsaných jenom prvních pár stránek. Magistr v něm popisuje, jak se snažil nalézt náhraní zdroj magické energie poté, co byla zničena jakási Sluneční studna. Nejprve byly jeho pokusy neúspěšné, ale pak se mu začalo dařit. A potom... potom se něco stalo s jedním jeho učedníkem, jakoby ho něco posedlo nebo... a magistr ho... on ho... on ho zabil! Ne! Nechci číst dál, už ne!!! Raději knihu odevzdám zpět magistrovi. Ale nevím, jestli se mu přitom dokážu dívat do očí...

Při plnění těchto úkolů jsem najednou byla lvl 9. Zatím všechno pokračuje dobře. Vrátila jsem se do hlavního města, kde jsem si na nástěnce přečetla mise, které byly k dispozici. Dozvěděla jsem se, že se mám hlásit u mága Vandrila v Ghostlands. Země duchů, hm, zajímavé jméno.
Ale prozatím jsem se rozhodla, že se tam hlásit nebudu a raději se naučím nové druidské dovednosti. Nesmím přece zanedbávat svůj trénink.
Dostala jsem nové léčivé kouzlo, tentokrát ne tolik účinné, ale zato účinkující pomalu, trvá nějaký čas, než zcela vyprchá. To bude moc šikovné při sbírání kytiček. A to hlavní, co jsem se naučila: umím se proměňovat v kočku! Tedy, ona je to spíš puma:
cat form
No, nevypadám jako pravý pacifista? :)

Abych nezapomněla, součástí Měsíčních slavností byl i teleport do Moonglade - prastaré druidské oblasti. Celou jsem ji prozkoumala, ale jednou mě zabili vlci - strážci příšery, která se najednou vynořila z jezera. Vypadalo to jako obrovský pes, mělo to dvě hlavy... brr! Raději jsem se odtamtud rychle klidila.

Vrátila jsem se do hostince v Razor Hill a poděkovala za ubytování, protože jsem se rozhodla, že změna je život. Ještě jsem pomohla Thonkovi najít dalekohledem přátele, ztracené při povodni, která zatopila část Durotaru, a pak jsem se pomalu vydala do Orgrimmaru. U kaňonu mě zastavil goblin, který hledal zboží, ukradené harpyjemi, a prosil mě o pomoc. Tu jsem mu ochotně poskytla, ale harpyje jsem zabít odmítla.
Kousek od Orgrimmaru mi dali za úkol odstranit mrtvé ještěrky z vody, kterou chce armáda použít na pití. Zvláštní, že jim nevadí ještěrky jako takové (rozkládající se maso, fuj), ale jejich elektrické výboje, které je neopustily ani po smrti. Takže mi dali provaz a poslali mě vytahat ta obrovská těžká těla ven. Ta elektřina mi občas dala trochu zabrat, ještě teď, když už sedím v klidu v Orgrimmaru v hostinci "U zlomeného klu", mě brní celé tělo.
Šaman Shin Stonepillar, který stál vedle Gora, pro kterého jsem tahala ven ty ještěrky, mi vyprávěl jednu poučnou bajku o vlkovi (Gor ji prý nepochopil).
Byl jednou jeden vlk, a ten měl hlad.
hladovy vlk
Vydal se tedy hledat kořist. Běžel na východ, běžel a běžel, ale pořád nemohl najít nic pořádného k jídlu. Škorpioni mu nechutnali, dinosauři mu nechutnali, chtěl něco lepšího, šťavnatějšího a vydatnějšího. Běžel a běžel, až jednoho dne přiběhl k místu, kde spolu zápasili dva kodové.
zapasici kodove
Vlk počkal, až jeden koho zabil v boji druhého, a pak se vrhl na mrtvolu, že se konečně pořádně nají. Ale kodo, který přežil, vlka zabil.
mrtvy vlk
A z toho plyne poučení, že kdo je líný a navíc si pořádně nepromyslí, co dělá, nejspíš něco zkazí. Nemůžeme čekat, že všechno dostaneme okamžitě a bez toho, abychom se o to snažili.

S hlavou plnou bajky jsem se došla podívat na nástěnku i v Orgrimmaru. Měli tam hned dvě oblasti, ve kterých si mě žádají - Azsharu a Severní Barrens. Budu si muset rozmyslet, kam půjdu nejdřív, chtějí mě na nějak moc místech najednou.

Znovu jsem se proběhla po Durotaru pro pár kytiček a rud, a při té příležitosti jsem dostala lvl 10. Měla jsem si vybrat směr, kterým se mé druidské učení bude ubírat. Vybrala jsem si specializaci na léčivá kouzla, pro můj styl života se hodí nejvíc.
Po cestě jsem ještě pomohla několika neagresivním orkům (většinou se jednalo o to, dojít někam a s někým promluvit), a pak už jsem znovu dorazila do Orgrimmaru k večernímu odpočinku. Zjistila jsem, že mohu dělat každý den jeden úkol na rybaření a jeden na vaření. Dnešní úkoly ale bohužel vyžadovaly, abych při jejich plnění něco zabila, a tak jsem neudělala žádný. Naučila jsem se další úroveň těžby rud a pak už jsem se odebrala do hostince "U zlomeného klu", abych tam napsala tenhle zápis do svého deníčku a uložila se k zaslouženému spánku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama